Závody pasení Těně II

Závody pasení v Těních

 

2.9.2017 jsme se s Plísní vydaly na závody pasení v Těních. Zatím to vypadá, že se závodů budeme účastnit na tomto místě. Již se nám to poštěstilo po třetí. Effie jsem ještě nahlásila do IHT1. Říkala jsem si, že do dvojek ještě připravené nejsme, ale očividně jsme, protože trať, kterou nám připravil pan Vostřez jednoduchá nebyla a dala by se přiřadit ke dvojkám.
Jako vždy byla prohlídka parkuru, očekávala jsem procházku po pláži, jako to bylo minulé jedničky. Ale mýlila jsem se. Jak se to říká? Myslet, je hovno vědět. Po prohlídce přišlo rozlosování, vybrala jsem si, že půjdu třetí, ale když jsem viděla slečnu, co si vybrala jedničku, jak je nervozní, tak jsem se nabídla, že půjdu místo ní. Pche, už mám na hlavě skoro svatozář!
Takže jsem si šla pro Plesnivou, která už od auta vůbec neposlouchala. Tak jsem si říkala, že to byla tak trošku blbost hlásit na závody, když jsme nebyly vůbec na tréninku a když jsem se chudákům v týdnu nemohla moc věnovat kvůli práci a mé indispozici, kdy pánička padla na pár dnů do postele.

Očividně to bude na place sranda. Takže jsme šly. Jdu ještě s Plísní do košáru, abychom si opracovaly stádo - nebylo třeba. Plíseň pracovala skvěle, tak jsem si říkala, že jsem jí blbě odhadla. Zalehávám před vrátky, jdu otevřít, posílám pro ovce, stojím a čumím a ovce dělají fuck off, my jdeme do háje. Ehm, moje chyba, že jsem vrátka otevřela fakt málo a navedla je to uličky, kde mohly zdrhnout. Njn, stane se.

Takže chudáka Plíseň posílám, aby moji pohnojenou práci opravila a ovenky přivedla, což se samozřejmě daří. Ale vidím, jak je Plíseň fakt hin z rychlých ovcí a děsně jí to baví, jak metelí. Byla jsem na Plíseň nasraná, jak dlouho ne. Hodně jsem na ní tlačila, což byla chyba, protože čím víc tlačím, tím víc na mě sere... Vím to a stejně ty emoce neovládnu :D Mrcha!
Tak jo, stabilizace stáda, zavírám košár a jdeme na první "překážku". Máme odtlačit ovenky, cca nějakých 10m a pak je tam stopka. Odtláčení se nám fakt povedlo pěkně, bez ztráty kytičky a stopka by také moc pěkná. Eff se nenechala přejet autem (samozřejmě imaginárním), jdu k ní, rozhlížím se a koukám, zda nejde imaginární auto. Samozřejmě nic (ale člověk nikdy neví, zda se tam někdo neocitne třeba strojem z budoucnosti), posílám pro ovenky a Eff dělá vruuuuuum, tak houknu a zase klídeček. Ten motůrek u zadečku je nějak moc aktivní. Jdeme a vzpomínám si, že jsem měla zahnout doleva, jakože točný bod. Střihly jsme krásný pravý úhel! Přecházíme k překážce můstek. Můstkem musí projít všechny ovce, daří se do doby, než se Eff brzy zvedne a díky tomu se dvě ovenky otáčí, odpojují a jdou mimo most. Ve skutečnosti by se utopily! Určitě by tam byla divoká řeka a tohle by si nedovolily!
Po přechodu můstku přecházíme na zapasení. Dávám si ovce trochu dál. Koukám zda jsou v klidu. V klidu jsou dokud beran nezačne obskakovat ovci a díky tomu se stádo rozhýbe. Takže s Plísní vracíme zpět. Zase čekám, zda to bude v klidu, už to vypadalo že ano, ale beran se opět rozhodl, že tu ovci prostě ojede. Takže stádo jde zase někam do pryč. Takže Plíseň opět přivádí, zamícháme stádem a už to vypadá, že se beran konečně umoudřil a nechá ty ovce být! Ovce necháváme na místě. Jdu k Plísni, nabírám si jí k noze a musíme projít eLko, od rohu k rohu - 2x. Zvládáme! Hureeey! Plíseň ani neměla tendence mě obíhat, jako perpetum mobile, fakt šla u nohy. Aby ne, pánička byla celkem chytrá a strčila si ruku do kapsy, jakože "Hele, bude mňaminka".
Po zapasení na nás čeká ještě trychtýř. Takže ze zapasení vyzvedáváme stádo a jdeme na trychtýř. Nechávám ovenky předbíhat, jdou hezky na střed a jedna ovena se rozhoduje, že půjde směr domů. Můj mozek začíná pracovat a já jdu teda nahoru, Eff jde na balancík a ovce se rozhodne jít správným směrem. Trychtýřem prochází všechny ovenky, takže to máme beze ztráty kytičky. A již míříme směr košár, kde si zastabilizujeme stádo, otvírám košár a zavedeme ovenky. Opět bez chybičky.
Myslela jsem si, bůh ví jak to hrozně nevypadá, ale rozhodčí říkal, že nebýt mojí chyby na začátku, tak je to perfektní! Slova potěšila. Nejsem zas tak marná, jak jsem si myslela. Protože u ovcí fakt dělat neumím - jakože přemýšlet a ty vychytrále ovenky sledovat, co vymyslí za bejkovinu.
Trial jsme s Plesnivou došly jako jediné, takže automaticky z toho bylo 1. místo. Ale měla jsem radost ze známky výborná, s ní jsem nepočítala. Ale uvnitř to vždy vypadá jinak než navenek.
Jsem na Plesnivku nesmírně pyšná, ač mě tam fakt chvílema celkem slušně kakala.