Prvomájové závody obedience

Prvomájový závod obedience


Byla jsem nadšená když jsem v akcích klubu obedience našla závody, které jsou v dojezdové vzdálenosti (tj. do hodiny), aniž bych měla něco jiného v plánu. Jednalo se o závody, kde byly kategorie OBZ a OB1. Takže jsem nahlásila Eff do kategorie OBZ a Oriannka měla pro tentokráte smůlu (nebo štěstí, jak se to vezme :)) ). No a jelikož jsem měla u sebe na hlídání na téměř tři týdny Oriannky sestřičku Inku, tak jsme něco málo potrénovaly a na poslední chvíli se rozhodla, že jí také přihlásím do OBZ. Takže ještě rychle vyřídit výkonostnní knížku, ale vše se stihlo! No a jelikož jsem nechtěla jet sama, tak jsem s nadšením přemluvila Báru, aby vzala Neronečka také do OBZ, snad mi teď za to nenadává! :D
1.5.2017 nastal lásky čas, ale pro nás to byl den D, kdy jsme vyrazili do Prahy Libeň. Cesta nám utíkala rychle, v autě se opět řešili čoklové, chov, výcvik a nevím co ještě. Když jsme dorazili na místo, tak jsme se vykufrovali, zavedli pséky do kennelek a šlo se na přejímku. Poté jsme vzali pséky na kratší procházku do přilehlého lesíka. Areál to byl opravdu nádherný a dostatek stínu kam se člověk mohl s čokloněma schovat. Zabrali jsme si místečko kousek od závodního plácku a čekali až vyhlásí prohlídku placu. Po prohlídce placu začaly tréninky. S Plísní jsme šly první a s Inkou poslední.

A když jsem viděla, jak tam obě čuchají a větří proti větru od lesa, tak jsem si říkala, že to bude celkem sranda! Po trénincích se šlo na dlouhodobé odložení a jelikož pejsků bylo 13, tak se to rozdělilo do tří skupinek. V první skupince jsem byla s Eff, odložení do sedu, půl minuta na cca 20 - 25metrů. Fakt to nevím, na to se mě neptejte :D Ejhle, v naší skupince se zvedl jeden pejsek, čuchal si a šel k Plísni. Ve mně fakt zatrnulo, jestli se zvedne a půjde si ho zblízka očuchat nebo ne. Nechtěla jsem mít zkažené odložení. Ale paní Plesnivá ukázala, že tohle jí nevyvede z míry a zůstala hezky sedět na místě. Kdyby to šlo a byla by možnost mít kámen v srdci, tak by jste slyšeli, jak mi v ten moment spadl. Plíseň zvládla odložení na plný počet bodů. Pyšná maminka!
Ve druhé skupince šel Nero s Bárou. V jejich skupince odešli tři pejskové a vydržel to jediný beardedak. Neroneček nejdříve vstal a čuchal si a pak si šel směr pánička, ale chytit se nechtěl nechat :D Jsou to jelimani, co dokážou vymyslet, aby si okolí myslelo, jak jsou vlastně týraný! No a pak byla poslední skupinka, ve které jsem šla s Intouškem. Kdo Inku zná, tak ví, že odložení má problémové a s Anet jsme na něm fakt makaly. Takže priorita numero uno = splnit odložení, aby zůstala na místě a aby pak zůstala ležet u přivolání, zbytek se pak nějak uvaří. Světe div se, Intoušek zůstal na místě a to i tehdy, když dva pejsci odešli směrem k páníčkům. Byla jsem velmi mile překvapená a hlavně pyšná teta, že to zvládla. Pro ní je toto opravdu velmi náročné a zvládla to na 9,5bodů. Půl bodíku dolu bylo za čuchnutí. Takže jedna část z priorit splněna!
No a šlo se závodit! S Plísní jsme šly první, body si nepamatuji, papír u sebe nemám. Ale s výkonem jsem byla vcelku spokojená, jen mimo cviky byla nesoustředěna a bylo na ní vidět, že opravdu něco na tom place voní. Vesměs se naštěstí držela u mě. A když se cvičilo, tak cvičila moc pěkně! <3 Ale pokazila jsem jí polohy na dálku. Jaksi jsem řekla povel dřív než byly vyměněny kartičky, respektive, viděla jsem, že si je stewardka vyměnila, ael ještě nezvedla a já jí už povelovala. Tomu jsem se zasmála, Eff jsem vyvedla z míry a následný povel jsem musela zopakovat, aby si sedla. Čuměla na mě, jak na debila. Aby ne! A mám podezření, že jsem jí ukazovala pravou, místo levou. Protože se zase předkem točila. Já si to fakt nezapamatuji! Eff tedy zkoušku splnila (spíše zopakovala) na výborně a krásné druhé místo. No a díky mé chybce jsme dostaly 293bodů! Spokojenost.
Pak jsme s Bárou koukaly na výkony ostatních pejsků, někteří páníčci to vzdali a ukončili dříve, protože pejsci se nesoustředili, čuchali... Spousta pejsků neměla bodově splněno. No a byla jsem nadšená z jednoho pejska a to z beardedaka a ten teda cvičil krásně! To by jste museli vidět, fakt mi upadla spodní čelist a musela jsem jí pak v trávě hledat. Tohle bylo cvíčo, co si zasloužilo potlesk. Nakonec potom přišla řada na Barunku s Neronkem, nebudu psát jaké z toho měla pocity Bára, ale musím říci, že to dobojovali a dokončili se ctí! Příště se zadaří více, uvrtám tě prostě do dalších závodů a ne že ne!
Jako poslední šel Intoušek. Tam jsem se obávala také čuchání, takže na vodítku až k prvnímu cviku, což bylo držení aportku. A že s aportkem Intoušek také bojovala, ale nevyflusla a dostala 9,5bodíků. No a po aportku následovalo přivolání. Takže povel DOWN, poslední povel, DOWN s tonem - jestli se zvedneš, budou z tebe karbanátky a šla jsem než jsem byla zastavena stewardem. Povel, Inkaaaaaaa a Intoušek běžel jako o závod a přiřadil se hezky k noze. Přivolání splněno na 9,5bodů. Juchuuuu, obrovská radost, my máme pro dnešek splněno! Ale tak, když už jsem to nahlásily, tak to odcvičíme všechno. Kde nebyla chůze, cvičila moc hezky, ale kde byla chůze, tak zajímavější byla ta voňavá tráva. V jednu chvíli jsem do ní kopala, jak se mi pletla, druhou chvíli jsem musela použít další povel, aby semnou vůbec šla a když jsem byla zastavena, tak Intoušek šel směle dál s nosem zabořený v trávě :D No co, telepaticky nakopnout nešla, hlavní je, že jsme si to užily. Vše měla obodované, jen kužel se nám nepovedl. Za něj jsme dostaly nulu. Po levé straně jsme měli takový ten plochý kuželík a ten byl pro Inku blíže, takže ho obešla a čuměla, proč jí říkám druhý povel a ukazuji na vysoký žlutý kužel. No, nevadí. Zkoušku máme splněnou na velmi dobře s bodovým ziskem 242 a krásné bramborové místo, tj. 4. místo. Jsem pyšná teta, protože s tímto jsem opravdu nepočítala, hlavně v takto náročném prostředí. Překvapila holčička, příště jí třeba zase vezmu, ono díky ní jsem nebyla nervozní, protože jsem věděla, že si to u ni dovolit nemohu!
Díky Anet za půjčení Intouška, díky Barčo za super den a díky Evičko za skvělé tréninky! :-)